Jak zjistit schvalovatelnost konsolidace? Průvodce procesem

Definice konsolidace účetních výkazů

Konsolidace účetních výkazů představuje komplexní proces spojování finančních výkazů mateřské společnosti a jejích dceřiných společností do jednotného celku, který poskytuje ucelený obraz o finanční situaci celé skupiny podniků. Schvalovatelnost konsolidace je klíčovým aspektem celého procesu, který zajišťuje správnost a důvěryhodnost konsolidovaných účetních výkazů.

V rámci procesu schvalování konsolidace je nezbytné ověřit několik zásadních oblastí. Především se jedná o správnost eliminace vzájemných vztahů mezi společnostmi ve skupině, včetně vnitroskupinových transakcí, pohledávek, závazků a nerealizovaných zisků či ztrát. Informace o schvalovatelnosti konsolidace musí být důkladně zdokumentovány a archivovány pro případnou kontrolu nebo audit.

Konsolidující účetní jednotka má povinnost zajistit, aby všechny konsolidované společnosti používaly jednotné účetní metody a postupy. To zahrnuje sjednocení účetních politik, oceňovacích základen a časového rámce vykazování. Proces konsolidace musí být transparentní a dohledatelný, přičemž veškeré úpravy a eliminace musí být řádně podloženy příslušnou dokumentací.

Při posuzování schvalovatelnosti konsolidace je třeba věnovat zvláštní pozornost správnému určení konsolidačního celku, tedy vymezení všech společností, které mají být do konsolidace zahrnuty. To zahrnuje analýzu majetkových účastí, ovládacích vztahů a významných vlivů mezi jednotlivými společnostmi. Důležitým aspektem je také správné stanovení konsolidačních rozdílů a jejich následné odepisování.

Konsolidující účetní jednotka musí mít vypracovaný systém vnitřních kontrol, který zajišťuje správnost a úplnost konsolidačního procesu. Tento systém by měl zahrnovat kontrolní mechanismy pro ověření správnosti převodu individuálních účetních výkazů do konsolidovaného celku, včetně přepočtu měn u zahraničních dceřiných společností.

Schvalovací proces konsolidace by měl být formalizován a měl by obsahovat jasně definované odpovědnosti jednotlivých pracovníků a oddělení. Součástí tohoto procesu je také stanovení termínů pro předkládání podkladů, jejich kontrolu a následné schválení. Konsolidující účetní jednotka musí zajistit, aby všechny relevantní informace byly dostupné včas a v požadované kvalitě.

V neposlední řadě je důležité, aby konsolidující účetní jednotka měla k dispozici odpovídající softwarové vybavení, které umožňuje efektivní zpracování konsolidace a minimalizuje riziko chyb. Systém by měl umožňovat automatizaci rutinních operací a poskytovat dostatečnou auditní stopu pro všechny provedené úpravy.

Proces konsolidace musí být v souladu s platnými právními předpisy, zejména zákonem o účetnictví a příslušnými účetními standardy. Konsolidující účetní jednotka je povinna zajistit, aby konsolidované účetní výkazy poskytovaly věrný a poctivý obraz o finanční situaci a výkonnosti celé skupiny podniků.

Zákonné požadavky pro schválení konsolidace

Proces schválení konsolidace účetních výkazů je v České republice řízen několika klíčovými právními předpisy, přičemž základním východiskem je zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. Tento zákon stanovuje základní podmínky, za kterých musí společnosti přistoupit ke konsolidaci svých účetních výkazů. Konsolidující účetní jednotka je povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku v případě, že společně s konsolidovanými účetními jednotkami překročí alespoň dvě ze tří stanovených kritérií.

Pro schválení konsolidace je nezbytné splnit přísné požadavky na vlastnickou strukturu a míru kontroly nad dceřinými společnostmi. Mateřská společnost musí disponovat rozhodujícím vlivem v dceřiných společnostech, což zpravidla znamená vlastnictví více než 50 % hlasovacích práv. V některých případech může být rozhodující vliv prokázán i jinými způsoby, například smluvním ujednáním nebo faktickou kontrolou nad řízením společnosti.

Zákonné požadavky dále stanovují povinnost vypracovat konsolidační pravidla, která musí být schválena statutárním orgánem konsolidující účetní jednotky. Tato pravidla musí obsahovat zejména způsoby oceňování majetku a závazků, metody konsolidace pro jednotlivé společnosti zahrnuté do konsolidačního celku a termíny pro předkládání potřebných údajů.

Důležitým aspektem je také časové hledisko sestavení konsolidované účetní závěrky. Konsolidující účetní jednotka je povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku tak, aby poskytovala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku. Závěrka musí být sestavena do konce následujícího účetního období po rozvahovém dni.

Pro schválení konsolidace je rovněž nezbytné zajistit adekvátní auditní ověření. Konsolidovaná účetní závěrka podléhá povinnému auditu, přičemž auditor musí ověřit, zda byly dodrženy všechny zákonné požadavky a účetní principy. Součástí auditu je také kontrola správnosti použitých konsolidačních metod a ověření úplnosti a správnosti eliminačních operací.

Legislativa také vyžaduje detailní dokumentaci celého konsolidačního procesu. Konsolidující účetní jednotka musí archivovat veškeré podklady související s konsolidací po dobu deseti let od konce účetního období, kterého se týkají. Tato dokumentace musí obsahovat především konsolidační pravidla, výpočty konsolidačních rozdílů, eliminační tabulky a další podpůrné materiály prokazující správnost provedené konsolidace.

V neposlední řadě je třeba zmínit požadavek na transparentnost a informační povinnost. Konsolidovaná účetní závěrka musí být zveřejněna ve sbírce listin obchodního rejstříku, a to včetně výroční zprávy a zprávy auditora. Tato povinnost musí být splněna nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období.

Kritéria velikosti konsolidačního celku

Při posuzování povinnosti sestavení konsolidované účetní závěrky je nutné zohlednit kritéria velikosti konsolidačního celku, která jsou definována zákonem o účetnictví. Konsolidující účetní jednotka musí ke konci rozvahového dne posoudit, zda společně s konsolidovanými účetními jednotkami splňují alespoň dvě ze tří stanovených kritérií. Tato kritéria zahrnují celkovou hodnotu aktiv přesahující 100 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu převyšující 200 milionů Kč a průměrný přepočtený stav zaměstnanců během účetního období větší než 50.

Při výpočtu těchto hodnot se vychází z údajů konsolidující účetní jednotky a všech konsolidovaných účetních jednotek, přičemž se nezohledňují vzájemné transakce mezi těmito jednotkami. To znamená, že se musí eliminovat vzájemné pohledávky, závazky, náklady a výnosy mezi společnostmi v konsolidačním celku. Důležité je také zmínit, že pokud konsolidační celek překročí stanovená kritéria ve dvou po sobě následujících účetních obdobích, vzniká povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky.

Existují však výjimky z povinnosti konsolidace, kdy i při splnění velikostních kritérií není nutné konsolidovanou účetní závěrku sestavovat. Mezi tyto výjimky patří například situace, kdy je konsolidující účetní jednotka současně konsolidovanou účetní jednotkou zahrnutou do konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, která je řídící osobou nebo ovládající osobou. Tato výjimka však platí pouze za předpokladu, že tato jiná konsolidující osoba drží veškeré podíly konsolidující účetní jednotky.

Při posuzování velikosti konsolidačního celku je třeba brát v úvahu také změny ve struktuře skupiny během účetního období. Pokud dojde k významným akvizicím nebo odprodejům podílů v dceřiných společnostech, může to ovlivnit celkové hodnoty sledovaných kritérií. V takovém případě je nutné přepočítat hodnoty kritérií a posoudit, zda změny ve struktuře skupiny nemají vliv na povinnost sestavení konsolidované účetní závěrky.

Konsolidační celek může zahrnovat různé typy účetních jednotek - od dceřiných společností přes přidružené podniky až po společné podniky. Každý typ jednotky má svá specifika při započítávání do velikostních kritérií. Například u přidružených podniků se započítává pouze poměrná část hodnot odpovídající vlastnickému podílu konsolidující účetní jednotky. Toto pravidlo zajišťuje, že velikostní kritéria lépe odrážejí skutečný ekonomický význam konsolidačního celku.

Je také důležité zmínit, že splnění či nesplnění velikostních kritérií má významný dopad na administrativní zátěž účetních jednotek. Sestavení konsolidované účetní závěrky představuje komplexní proces vyžadující značné časové i finanční zdroje, proto je důkladné posouzení těchto kritérií klíčové pro efektivní řízení účetních procesů ve skupině podniků.

Povinné dokumenty ke schválení konsolidace

Pro úspěšné schválení konsolidace účetních výkazů je nezbytné předložit kompletní dokumentaci, která musí splňovat všechny zákonné požadavky. Základním dokumentem je konsolidovaná účetní závěrka, která obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu. Tyto dokumenty musí být zpracovány v souladu s platnou legislativou a účetními standardy. Konsolidující účetní jednotka je povinna připravit také konsolidační pravidla, která stanovují jednotné účetní metody a postupy pro všechny společnosti zahrnuté do konsolidačního celku.

Nedílnou součástí dokumentace je zpráva o vztazích mezi propojenými osobami, která detailně popisuje všechny významné transakce mezi společnostmi v konsolidačním celku. Tato zpráva musí obsahovat informace o cenách, objemech a podmínkách realizovaných obchodů. Důležitým dokumentem je také konsolidační rozdíl a způsob jeho výpočtu, včetně podrobného zdůvodnění zvolené metody odepisování.

Pro schválení konsolidace je nutné doložit také individuální účetní závěrky všech společností zahrnutých do konsolidačního celku, které musí být řádně ověřeny auditorem, pokud této povinnosti podléhají. Součástí dokumentace musí být také písemné prohlášení statutárních orgánů všech konsolidovaných společností o správnosti a úplnosti poskytnutých údajů.

Konsolidující společnost musí připravit podrobnou dokumentaci o metodě konsolidace, která zahrnuje zdůvodnění výběru konkrétní metody (plná, poměrná nebo ekvivalenční) pro jednotlivé společnosti v konsolidačním celku. V případě změny metody konsolidace oproti předchozímu účetnímu období je nutné předložit detailní analýzu dopadů této změny na konsolidované výkazy.

Významnou součástí dokumentace jsou také interní směrnice upravující proces konsolidace, včetně harmonogramu prací, odpovědností jednotlivých pracovníků a kontrolních mechanismů. Tyto směrnice musí být v souladu s platnými právními předpisy a musí zohledňovat specifika konsolidačního celku.

Pro účely schválení konsolidace je nezbytné předložit také dokumentaci týkající se vyloučení vzájemných vztahů mezi společnostmi v konsolidačním celku. Tato dokumentace musí obsahovat detailní přehled všech významných vzájemných pohledávek, závazků, nákladů a výnosů, které byly v rámci konsolidace eliminovány. Součástí dokumentace musí být také doklady o odsouhlasení těchto vzájemných vztahů mezi jednotlivými společnostmi.

V případě zahraničních dceřiných společností je nutné doložit také dokumentaci týkající se přepočtu jejich účetních výkazů na měnu konsolidující společnosti, včetně použitých kurzů a metody přepočtu. Důležitou součástí dokumentace jsou také podklady prokazující vlastnické vztahy mezi společnostmi v konsolidačním celku, například výpisy z obchodního rejstříku nebo akcionářské smlouvy.

Termíny pro podání konsolidované účetní závěrky

Konsolidovaná účetní závěrka představuje komplexní soubor finančních výkazů, který musí být řádně sestaven a schválen v zákonem stanovených termínech. Konsolidující účetní jednotka je povinna sestavit konsolidovanou účetní závěrku nejpozději do konce následujícího účetního období. Tento termín je závazný a jeho nedodržení může vést k sankčním postihům ze strany příslušných orgánů.

Pro schválení konsolidované účetní závěrky je klíčové, aby všechny konsolidované účetní jednotky poskytly své individuální účetní závěrky a další potřebné podklady včas. Konsolidující společnost musí zajistit, aby měla k dispozici veškeré relevantní informace nejpozději tři měsíce před stanoveným termínem pro sestavení konsolidované účetní závěrky. Tento časový předstih je nezbytný pro zpracování všech podkladů a provedení případných úprav.

V případě, že konsolidační celek zahrnuje zahraniční společnosti, je nutné zohlednit také časovou náročnost přepočtu měn a harmonizace účetních postupů. Schvalovatelnost konsolidace je podmíněna správností a úplností všech poskytnutých informací. Konsolidující účetní jednotka musí věnovat zvláštní pozornost ověření konzistence dat a eliminaci vzájemných vztahů mezi společnostmi v konsolidačním celku.

Informace o schvalovatelnosti konsolidace musí být předloženy statutárnímu orgánu konsolidující účetní jednotky, který odpovídá za jejich správnost. Statutární orgán má povinnost zajistit, aby konsolidovaná účetní závěrka poskytovala věrný a poctivý obraz o finanční situaci celého konsolidačního celku. V případě zjištění nesrovnalostí nebo pochybností o správnosti předložených informací má právo požadovat dodatečné podklady nebo vysvětlení.

Pro zajištění hladkého průběhu schvalování je vhodné stanovit interní termíny pro jednotlivé fáze konsolidačního procesu. Konsolidující společnost by měla vypracovat detailní harmonogram, který zohlední časovou náročnost jednotlivých kroků, včetně případného auditu konsolidované účetní závěrky. Termín pro předložení konsolidované účetní závěrky valné hromadě ke schválení nesmí překročit zákonnou lhůtu šesti měsíců od konce účetního období.

V případě, že konsolidovaná účetní závěrka podléhá povinnému auditu, je třeba počítat s dodatečným časem potřebným pro provedení auditorských procedur. Auditoři musí mít dostatečný prostor pro ověření správnosti konsolidačních postupů a posouzení vhodnosti použitých metod. Konsolidující účetní jednotka by měla s auditory komunikovat průběžně a poskytovat jim potřebnou součinnost, aby se předešlo případným zdržením v procesu schvalování.

Nedodržení stanovených termínů může mít závažné důsledky nejen z hlediska právních sankcí, ale může také negativně ovlivnit důvěryhodnost společnosti v očích investorů, obchodních partnerů a dalších zainteresovaných stran. Proto je důležité věnovat plánování a řízení konsolidačního procesu náležitou pozornost a zajistit dostatečné personální i technické kapacity pro jeho včasné a správné provedení.

Konsolidace je jako skládačka, kde každý díl musí projít pečlivým schvalovacím procesem, aby výsledný obraz byl dokonalý a stabilní

Radmila Pešková

Výjimky z povinnosti konsolidace

Konsolidovaná účetní závěrka představuje důležitý nástroj pro zobrazení finanční situace ekonomicky spjatých společností, nicméně zákon stanovuje několik významných výjimek z povinnosti její sestavení. Mateřská společnost nemusí sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, pokud ke konci rozvahového dne účetního období společně s konsolidovanými jednotkami nesplnila alespoň dvě z následujících kritérií: aktiva celkem činí více než 100 milionů Kč, roční úhrn čistého obratu činí více než 200 milionů Kč a průměrný přepočtený počet zaměstnanců činí více než 50.

Další významná výjimka se vztahuje na případy, kdy mateřská společnost je zároveň dceřinou společností jiné mateřské společnosti, která se řídí právem členského státu Evropské unie. V takovém případě není povinna sestavovat konsolidovanou účetní závěrku za předpokladu, že její mateřská společnost drží veškeré podíly nebo akcie, případně ostatní akcionáři či společníci s tímto postupem souhlasili. Tato výjimka se však neuplatní, pokud se konsolidovaná účetní závěrka sestavuje pro účely informování zaměstnanců nebo jejich zástupců podle zvláštního právního předpisu nebo na žádost správních orgánů či soudu.

Zákon pamatuje i na situace, kdy lze z konsolidace vyloučit některé dceřiné společnosti. Konsolidující účetní jednotka může vyloučit z konsolidace ty konsolidované účetní jednotky, u nichž dlouhodobá omezení významně brání výkonu jejich práv ohledně nakládání s majetkem nebo řízení konsolidovaných účetních jednotek. Stejně tak lze vyloučit ty jednotky, jejichž podíly jsou drženy výhradně za účelem jejich následného prodeje, nebo pokud by náklady na získání informací nezbytných pro konsolidaci byly nepřiměřeně vysoké.

Specifickou výjimku představují případy, kdy zahrnované účetní jednotky jsou jednotlivě i v úhrnu nevýznamné z hlediska podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. V takovém případě lze tyto jednotky z konsolidace vyloučit, přičemž posouzení významnosti se provádí na základě kvalitativních i kvantitativních kritérií.

Je důležité zmínit, že využití výjimek z povinnosti konsolidace musí být řádně zdůvodněno a dokumentováno. Konsolidující účetní jednotka je povinna v příloze své účetní závěrky uvést důvody nevytvoření konsolidované účetní závěrky včetně uvedení vlivu na aktiva, pasiva a finanční situaci účetních jednotek zahrnutých do konsolidačního celku. Tato povinnost zajišťuje transparentnost a umožňuje uživatelům účetních informací lépe porozumět důvodům pro neuplatnění konsolidace.

Při posuzování výjimek z konsolidační povinnosti je nezbytné brát v úvahu také časové hledisko. Pokud účetní jednotka přestane splňovat kritéria pro povinnou konsolidaci, neznamená to automaticky, že může okamžitě přestat konsolidovanou účetní závěrku sestavovat. Pro definitivní osvobození od této povinnosti je nutné nesplňovat stanovená kritéria po dobu dvou po sobě následujících účetních období.

Role auditora při schvalování konsolidace

Auditor hraje klíčovou roli v procesu schvalování konsolidované účetní závěrky a jeho úloha je nezastupitelná při posuzování schvalovatelnosti konsolidace. V rámci své činnosti musí důkladně prověřit všechny aspekty konsolidačního procesu a posoudit, zda konsolidovaná účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz skutečnosti v souladu s příslušnými účetními předpisy.

Při posuzování schvalovatelnosti konsolidace se auditor zaměřuje především na správnost konsolidačních metod, úplnost konsolidačního celku a adekvátnost vyloučení vzájemných vztahů mezi jednotlivými společnostmi ve skupině. Musí důkladně prověřit, zda byly správně aplikovány konsolidační postupy, včetně eliminace vnitroskupinových transakcí, vyloučení vzájemných pohledávek a závazků a správného výpočtu konsolidačního rozdílu.

Významnou součástí práce auditora je také ověření, zda byly dodrženy všechny zákonné požadavky na konsolidaci, včetně správného stanovení konsolidačního celku a dodržení termínů pro sestavení konsolidované účetní závěrky. Auditor musí posoudit, zda byly správně identifikovány všechny dceřiné, přidružené a společné podniky a zda byla správně stanovena míra kontroly nad jednotlivými společnostmi.

V rámci své činnosti auditor také hodnotí kvalitu vnitřních kontrolních systémů jednotlivých společností ve skupině a jejich vliv na spolehlivost konsolidovaných údajů. Zvláštní pozornost věnuje posouzení kontinuity účetních metod v rámci skupiny a jejich případným změnám, které by mohly ovlivnit srovnatelnost údajů mezi jednotlivými účetními obdobími.

Důležitým aspektem práce auditora je také komunikace s vedením konsolidující společnosti a s auditory jednotlivých dceřiných společností. Musí získat dostatečné ujištění o správnosti individuálních účetních závěrek všech společností zahrnutých do konsolidace a o jejich vzájemné konzistenci. V případě zjištění významných nesrovnalostí nebo pochybností o správnosti konsolidačních postupů je auditor povinen tyto skutečnosti projednat s vedením společnosti a případně požadovat jejich nápravu.

Auditor také posuzuje adekvátnost informací zveřejněných v příloze ke konsolidované účetní závěrce, zejména informace o použitých konsolidačních metodách, změnách ve struktuře skupiny během účetního období a významných událostech, které ovlivnily konsolidovanou účetní závěrku. Zvláštní pozornost věnuje také posouzení going concern principu u všech společností zahrnutých do konsolidace a jejich schopnosti pokračovat v činnosti v dohledné budoucnosti.

Na základě provedených auditorských procedur a získaných důkazních informací auditor formuluje svůj výrok ke konsolidované účetní závěrce, který je klíčovým dokumentem pro její schvalovatelnost. V případě zjištění významných nedostatků může auditor vydat modifikovaný výrok nebo dokonce výrok odmítnout, což má zásadní vliv na schvalovatelnost konsolidace příslušnými orgány společnosti.

Sankce při nedodržení konsolidačních pravidel

V případě nedodržení konsolidačních pravidel stanovených zákonem může dojít k uložení významných sankcí, které mohou mít závažné důsledky pro konsolidující účetní jednotku i celou skupinu podniků. Základním předpokladem pro schvalovatelnost konsolidace je dodržování všech zákonných požadavků a termínů. Pokud konsolidující účetní jednotka nepředloží konsolidovanou účetní závěrku ve stanovené lhůtě nebo předloží závěrku s významnými nedostatky, může jí být uložena pokuta až do výše 3 % hodnoty konsolidovaných aktiv.

Důležitým aspektem je také správnost a úplnost poskytovaných informací o schvalovatelnosti konsolidace. Zatajování nebo zkreslování důležitých skutečností může vést nejen k finančním sankcím, ale také k trestněprávní odpovědnosti odpovědných osob. Kontrolní orgány jsou oprávněny provádět důkladné kontroly konsolidačního procesu a v případě zjištění závažných pochybení mohou nařídit opakované zpracování konsolidované účetní závěrky na náklady konsolidující účetní jednotky.

Zvláštní pozornost je věnována dodržování termínů pro předkládání konsolidovaných výkazů. Pozdní podání může vést k denním pokutám, které se mohou vyšplhat až na desetitisíce korun za každý den prodlení. V případě opakovaného porušování konsolidačních pravidel může dojít k zostření sankcí a v krajním případě i k pozastavení podnikatelské činnosti konsolidující účetní jednotky.

Sankční mechanismus se vztahuje také na dceřiné společnosti, které neposkytnou potřebné podklady pro konsolidaci včas nebo v požadované kvalitě. Tyto společnosti mohou být penalizovány samostatně, přičemž výše sankce se odvíjí od závažnosti porušení a míry zavinění. Významným faktorem při posuzování výše sankce je také skutečnost, zda došlo k porušení pravidel úmyslně či z nedbalosti.

Konsolidující účetní jednotka musí věnovat zvláštní pozornost správnému oceňování majetku a závazků v rámci konsolidačního celku. Nesprávné ocenění nebo záměrné manipulace s hodnotami mohou vést k uložení sankce až do výše 6 % z celkové bilanční sumy konsolidovaného celku. Navíc může být nařízeno přepracování konsolidované účetní závěrky za několik předchozích období, což představuje značnou administrativní a finanční zátěž.

V případě zjištění závažných nedostatků v konsolidačním procesu může být konsolidující účetní jednotce uložena povinnost pravidelného externího auditu konsolidačních postupů po dobu až pěti let. Náklady na tento audit nese plně konsolidující účetní jednotka, což představuje další významnou sankci. Zároveň může být stanoven požadavek na implementaci dodatečných kontrolních mechanismů a pravidelné školení odpovědných pracovníků v oblasti konsolidace.

Schvalovací proces v rámci skupiny

Schvalovací proces konsolidace v rámci skupiny představuje komplexní systém kontrolních mechanismů a postupů, které zajišťují správnost a transparentnost celého procesu. Každá společnost ve skupině musí projít důkladným schvalovacím procesem, který začíná na úrovni jednotlivých dceřiných společností a postupuje až k mateřské společnosti. Tento proces zahrnuje několik klíčových fází, přičemž každá z nich vyžaduje specifickou pozornost a dokumentaci.

Kritérium schvalovatelnosti konsolidace	Požadavek
Minimální příjem žadatele	Pravidelný měsíční příjem
Pracovní poměr	Smlouva na dobu neurčitou
Věk žadatele	18-65 let
Registr dlužníků	Bez negativních záznamů
Počet slučovaných půjček	Minimálně 2 úvěry

V první řadě je nezbytné, aby finanční oddělení každé entity připravilo podrobnou dokumentaci obsahující všechny relevantní účetní výkazy, interní transakce a vzájemné vztahy s ostatními společnostmi ve skupině. Tyto podklady musí být ověřeny a schváleny odpovědnými osobami na úrovni jednotlivých společností, zpravidla finančním ředitelem a hlavním účetním.

Následně probíhá kontrola vzájemných vazeb mezi společnostmi, kdy se ověřuje správnost vykázaných vzájemných pohledávek, závazků, výnosů a nákladů. Zvláštní pozornost je věnována eliminaci vnitroskupinových transakcí, které musí být pro účely konsolidace vyloučeny. Tento proces vyžaduje úzkou spolupráci mezi jednotlivými entitami a konsolidačním týmem mateřské společnosti.

Konsolidační tým mateřské společnosti pak provádí detailní analýzu předložených podkladů a kontroluje jejich soulad s konsolidačními pravidly a účetními standardy. V případě nejasností nebo nesrovnalostí jsou vyžádány dodatečné informace nebo vysvětlení od příslušných společností. Důležitou součástí procesu je také kontrola správnosti použitých konsolidačních metod a postupů, zejména v případech, kdy došlo ke změnám ve struktuře skupiny nebo v majetkových podílech.

Po dokončení kontroly a případných úprav je konsolidovaná účetní závěrka předložena ke schválení vedení mateřské společnosti. Tento finální krok zahrnuje prezentaci výsledků konsolidace představenstvu a dozorčí radě, které musí potvrdit správnost a úplnost konsolidované účetní závěrky. V některých případech může být vyžadováno také schválení valnou hromadou mateřské společnosti.

Celý schvalovací proces musí být řádně zdokumentován a archivován pro případné pozdější kontroly nebo audity. Dokumentace zahrnuje nejen samotné účetní výkazy, ale také všechny podpůrné materiály, komunikaci mezi jednotlivými entitami a záznamy o provedených kontrolách a schváleních. Tento systematický přístup zajišťuje, že konsolidovaná účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz o finanční situaci celé skupiny a splňuje všechny regulatorní požadavky.

V případě mezinárodních skupin je proces ještě komplexnější, neboť musí zohledňovat různé účetní standardy, měny a právní předpisy jednotlivých zemí. Koordinace schvalovacího procesu napříč různými jurisdikcemi vyžaduje precizní plánování a efektivní komunikaci mezi všemi zúčastněnými stranami.

Odpovědné osoby za schválení konsolidace

Proces schvalování konsolidace účetní závěrky představuje komplexní systém, ve kterém figuruje několik klíčových odpovědných osob a orgánů. Statutární orgán mateřské společnosti nese primární zodpovědnost za správnost a úplnost konsolidované účetní závěrky. Tento orgán, zpravidla představenstvo nebo jednatel, musí zajistit, že konsolidovaná účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz skutečnosti a je sestavena v souladu s příslušnými účetními předpisy.

Dozorčí rada mateřské společnosti má důležitou kontrolní funkci v procesu schvalování konsolidace. Její členové jsou povinni přezkoumat konsolidovanou účetní závěrku a vyjádřit se k ní před jejím předložením valné hromadě. V případě zjištění nesrovnalostí nebo pochybností má dozorčí rada právo požadovat vysvětlení a nápravu zjištěných nedostatků.

Významnou roli v procesu schvalování hraje také auditor nebo auditorská společnost. Externí auditor musí být nezávislý a jeho úkolem je ověřit správnost konsolidované účetní závěrky a vydat auditorskou zprávu. Auditor posuzuje nejen číselné údaje, ale také správnost použitých konsolidačních metod a postupů. V případě významných společností může být vyžadován audit od mezinárodně uznávané auditorské firmy.

Finanční ředitel konsolidačního celku je odpovědný za koordinaci celého procesu konsolidace a zajištění potřebných podkladů od všech společností zahrnutých do konsolidace. Musí dohlížet na správné použití konsolidačních pravidel a metod, včetně eliminace vzájemných vztahů mezi společnostmi ve skupině. Jeho role zahrnuje také komunikaci s auditory a přípravu podkladů pro statutární orgán.

Účetní oddělení jednotlivých společností ve skupině nesou odpovědnost za správnost a včasnost dodání potřebných údajů pro konsolidaci. Vedoucí účetních oddělení musí zajistit, že poskytnuté informace jsou v souladu s konsolidačními pravidly a odpovídají skutečnosti. Jejich role je klíčová především při identifikaci a vyčíslení vzájemných vztahů mezi společnostmi ve skupině.

Valná hromada mateřské společnosti je nejvyšším orgánem, který definitivně schvaluje konsolidovanou účetní závěrku. Před samotným schválením musí být seznámena se stanoviskem dozorčí rady a zprávou auditora. V případě zjištění závažných nedostatků může valná hromada požadovat přepracování konsolidované účetní závěrky nebo přijetí nápravných opatření.

Risk manažer skupiny má na starosti identifikaci a řízení rizik spojených s procesem konsolidace. Jeho úkolem je zajistit, že jsou implementovány odpovídající kontrolní mechanismy a že proces konsolidace probíhá v souladu s interními směrnicemi a právními předpisy. Musí také vyhodnocovat potenciální dopady změn v účetních standardech nebo legislativě na proces konsolidace.