Práce na dohodu: Kompletní průvodce výhodami i úskalími

Co je práce na dohodu

Práce na dohodu může být skvělým řešením, když potřebujete flexibilní přivýdělek. Máme tu dva hlavní typy - dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Každá má svoje specifika a hodí se pro různé životní situace.

U DPP je to jednoduché - můžete odpracovat maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Super výhoda? Při výdělku do 10 tisíc měsíčně nemusíte řešit odvody na pojištění. Ideální třeba pro brigádu v kavárně nebo když pomáháte s administrativou.

DPČ vám dává větší prostor pro pravidelnou práci. Nesmíte ale překročit polovinu běžné pracovní doby - takže když je normální pracovní doba 40 hodin týdně, vy můžete makat maximálně 20 hodin. Pozor na hranici 3500 Kč měsíčně - nad ní už musíte počítat s odvody na zdravotní a sociální.

Jasně, nejsou to jen samé výhody. Zaměstnavatel se musí postarat o vaše bezpečí při práci a dát vám potřebné vybavení. Vy zase musíte odvádět kvalitní práci a dodržovat domluvená pravidla. Zapomeňte ale na placenou dovolenou nebo přesčasy - to u dohod nefunguje.

Každá dohoda musí být na papíře a musí být jasné, co budete dělat, kolik hodin, za jakou odměnu a kdy vám přijdou peníze. Bez toho by dohoda nemusela platit, a to nechcete.

Je to fakt praktická věc pro studenty, důchodce nebo když si chcete přivydělat ke stálému zaměstnání. Zaměstnavatelé to taky milují - třeba když potřebují extra ruce v sezoně nebo na konkrétní projekt.

Rozdíl mezi DPP a DPČ

Práce na dohodu - co si vybrat a na co si dát pozor?

Stojíte před rozhodnutím mezi DPP a DPČ? Pojďme si to rozebrat tak, jak to skutečně funguje v praxi. Každý z nás někdy řešil přivýdělek nebo částečný úvazek - ať už při škole, k důchodu nebo prostě jako vedlejší práci.

U DPP můžete odpracovat až 300 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele. To je ideální třeba pro letní brigádu nebo občasnou výpomoc. Dokud si nevyděláte víc než 10 tisíc měsíčně, nemusíte řešit žádné odvody. Paráda, ne?

DPČ vám naopak umožní pracovat až 20 hodin týdně - perfektní třeba pro dlouhodobější částečný úvazek. Tady už ale pozor - při výdělku nad 3 500 Kč měsíčně musíte počítat s odvody na pojištění.

Co se týče papírování, s DPP si užijete minimum byrokracie. Prostě se dohodnete a můžete začít. U DPČ je to trochu složitější, ale zase máte větší jistoty - třeba v případě nemoci.

Potřebujete práci rychle ukončit? S DPP není problém - většinou stačí jednoduchá domluva. U DPČ počítejte s 15denní výpovědní lhůtou, pokud se nedohodnete jinak.

Šikovný tip pro studenty a důchodce: Nezapomeňte si podepsat prohlášení k dani! Můžete tak ušetřit slušné peníze na daních. Jen pozor - podepsat ho můžete jen u jednoho zaměstnavatele.

Chcete mít více přivýdělků najednou? S DPP můžete pracovat klidně pro několik firem současně - limit 300 hodin platí pro každou zvlášť. U DPČ to chce větší pozornost, abyste nepřekročili celkový limit hodin.

Maximální rozsah odpracovaných hodin

Kolik hodin vlastně můžete odpracovat na dohodu? Pojďme si to vysvětlit jednoduše a prakticky.

Na DPP můžete za rok odpracovat maximálně 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. Představte si to třeba jako brigádu v kavárně - můžete tam chodit celý rok na pár hodin týdně, nebo třeba odmakat všechno během letních prázdnin. Je to jen na vás a vašem šéfovi, jak si to rozvrhnete.

U DPČ je to trochu jiný příběh. Tady nesmíte překročit v průměru 20 hodin týdně. V praxi to znamená, že jeden týden můžete makat třeba 30 hodin, když další týden to zase trochu oželíte. Hlavně aby ten průměr seděl.

Pozor na evidenci odpracované doby - váš zaměstnavatel si musí zapisovat, kdy přijdete a odejdete. Není to jen nějaká byrokracie - chrání to obě strany před případnými problémy.

Co když chcete pracovat pro více firem najednou? Žádný problém! Každá firma se počítá zvlášť. Takže teoreticky můžete mít třeba tři DPP u různých zaměstnavatelů a u každého těch 300 hodin ročně.

Nedodržení těchto pravidel může pěkně zavařit hlavně zaměstnavateli. Inspektorát práce rozdává tučné pokuty a navíc by se vaše dohoda mohla překlopit do klasického pracovního poměru - a to už je úplně jiná písnička.

Pamatujte, že u DPP můžete těch 300 hodin rozložit podle potřeby. Třeba je všechny napálit během léta na brigádě v kempu, nebo si je rozprostřít na celý rok při výpomoci v účetní firmě. Hlavně si to dobře hlídejte, ať pak nejsou zbytečné problémy.

Výše odvodů na sociální pojištění

Kolik vlastně odvádíte na sociálním pojištění při práci na dohodu? Není to tak složité, jak to na první pohled vypadá.

U dohody o provedení práce je to jednoduché - dokud si nevyděláte víc než 10 tisíc měsíčně, nemusíte řešit vůbec nic. Jakmile tuhle hranici překročíte, už se sociálnímu pojištění nevyhnete.

U dohody o pracovní činnosti je to trochu jinak. Tady se začíná odvádět už od 3 500 korun měsíčně. A pozor - když tuhle částku překročíte třeba jen o stokorunu, platíte pojištění z celé výplaty.

Kolik vlastně zaplatíte? Zaměstnavatel za vás odvede 24,8 % z vaší hrubé mzdy, vy sami pak přidáte 6,5 %. Za to získáte pojištění pro případ nemoci nebo třeba budoucí důchod.

Máte víc brigád najednou? Dobrá zpráva - každá dohoda se počítá zvlášť. Klidně můžete mít dvě dépépéčka po 9 tisících a sociální pojištění neplatíte ani z jednoho.

A co studenti? Jestli studujete a je vám míň než 26 let (u doktorandů 28), bohužel žádné speciální úlevy nečekejte. Platí pro vás úplně stejná pravidla jako pro ostatní.

Když už musíte pojištění platit, má to i své výhody. Doba se vám započítává do důchodu a máte nárok na různé dávky - třeba když onemocníte nebo čekáte miminko.

Pro zaměstnavatele je důležité všechno dobře spočítat. Překročení limitů pro ně znamená o čtvrtinu vyšší náklady, což může pořádně zahýbat s rozpočtem, zvlášť u menších firem.

Zdravotní pojištění u dohod

Každý z nás se někdy setkal s dohodami o práci - ať už jako brigádník nebo zaměstnavatel. Pojďme si to zjednodušit a vysvětlit, jak je to s tím zdravotním pojištěním.

Pracujete na DPP? Pak je to jednoduché - dokud si nevyděláte víc než 10 tisíc měsíčně, nemusíte řešit zdravotní pojištění. Představte si, že máte brigádu v kavárně - při výdělku 9 tisíc měsíčně vám zůstane celá částka, žádné pojištění se neodvádí.

U DPČ je hranice nižší - 3 500 Kč měsíčně. Jakmile tuhle částku překročíte, vstupuje do hry zdravotní pojištění. Zaměstnavatel za vás zaplatí 9 % a vy přispějete 4,5 % ze mzdy. Je to jako když překročíte čáru - na jedné straně pojištění neplatíte, na druhé ano.

Máte více dohod najednou? Pozor na to! Každá DPČ se počítá zvlášť. Takže i když máte dvě dohody po 3 tisících, pojištění neplatíte, i když dohromady vyděláváte 6 tisíc.

Co když nepřekročíte hranici pro pojištění? V tom případě musíte být pojištěni jinak - třeba jako OSVČ, student, nebo si platit jako osoba bez příjmů. To vás vyjde na 2 187 Kč měsíčně v roce 2024.

Pro zaměstnavatele je klíčové hlídat termíny. Všechny změny musí nahlásit pojišťovně do 8 dnů. Je to jako s daňovým přiznáním - pozdě znamená pokutu.

Nezapomeňte, že s pojištěním získáváte i právo na pracovnělékařské prohlídky. To zahrnuje vstupní prohlídku i pravidelné kontroly - prostě kompletní zdravotní servis související s vaší prací.

Nárok na dovolenou a nemocenskou

Dovolená a nemocenská u dohod? Je to trochu oříšek, ale pojďme si to rozebrat po lidsku.

Parametr	Dohoda o provedení práce (DPP)	Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)
Maximální rozsah práce	300 hodin ročně	20 hodin týdně
Odvody při výdělku do 10 000 Kč	Žádné odvody	Zdravotní a sociální pojištění
Nutnost pracovní smlouvy	Písemná forma povinná	Písemná forma povinná
Výpovědní doba	15 dní	15 dní
Nárok na dovolenou	Ne	Ne

Když pracujete na dohodu o provedení práce, nemáte automaticky nárok na placenou dovolenou. Představte si to jako běžnou brigádu - pokud si s šéfem předem nedomluvíte dovolenou písemně, nemůžete s ní počítat. Je to podobné jako když si domlouváte přesčasy nebo home office - všechno musí být černé na bílém.

U dohody o pracovní činnosti je to o něco přívětivější. Když máte třeba poloviční úvazek, můžete dostat i polovinu běžné dovolené. Ale pozor - vše musí být předem domluveno a zapsáno v dohodě. Znáte to - co je psáno, to je dáno.

A co když onemocníte? Tady je to trochu složitější. Při dohodě o provedení práce dostanete nemocenskou jen když vyděláváte víc než 10 tisíc měsíčně. Jinak? Bohužel smůla. To může být nepříjemné překvapení, zvlášť když vás skolí chřipka uprostřed důležitého projektu.

Dohoda o pracovní činnosti je v tomhle ohledu vstřícnější - stačí vydělávat přes 3 500 Kč měsíčně. Ale i tak prvních 14 dní nemoci proležíte bez peněz, pokud nemáte se zaměstnavatelem domluveno něco extra.

Někteří zaměstnavatelé jsou fajn a nabídnou náhradu mzdy i během těch prvních dvou týdnů nemoci. Není to ale jejich povinnost - je to spíš jako bonus pro spolehlivé pracovníky. Proto se vyplatí tohle všechno probrat hned na začátku spolupráce a nenechat se pak nepříjemně překvapit.

Ukončení dohody o pracovní činnosti

Ukončení dohody o pracovní činnosti nemusí být noční můrou. Nejjednodušší cestou je vzájemná dohoda - prostě si sednete se šéfem, domluvíte se na datu ukončení a je to. Žádné drama, žádné složitosti.

Někdy to ale takhle jednoduše nejde. V takovém případě můžete dát výpověď, která má patnáctidenní výpovědní lhůtu. Představte si třeba situaci, kdy jste našli lepší práci - stačí napsat krátký dopis, předat ho nadřízenému a za dva týdny máte volné ruce.

V extrémních případech lze smlouvu ukončit okamžitě. Třeba když vám zaměstnavatel už třetí měsíc neposlal výplatu - to už je opravdu za hranou. Nebo z pohledu šéfa: když někdo opakovaně chodí do práce pod vlivem alkoholu, taky není moc o čem přemýšlet.

Co se týče zkušební doby, tam je to naprosto jednoduché. Necítíte se v práci dobře? Napíšete papír a můžete odejít třeba hned zítra. Stejné právo má i zaměstnavatel.

Nezapomeňte si pohlídat pár důležitých věcí: máte nárok na zápočtový list a vyplacení všech dlužných peněz. Patří sem i proplacení nevybrané dovolené, pokud na ni máte nárok. Šéf musí také zařídit odhlášení ze zdravotního a sociálního pojištění.

A rada na závěr? Všechno si schovávejte - každý papír, každou komunikaci. Nikdy nevíte, kdy se může hodit. Však to znáte - papír snese všechno a důkazy jsou důkazy.

Práce na dohodu je jako přestupní stanice - někdy vás dovede tam, kam potřebujete, jindy vás naučí, kam už příště nechodit

Radmila Procházková

Výhody a nevýhody práce na dohodu

Kdo by si nemyslel, že práce na dohodu je skvělá věc? Největší výhodou je samozřejmě flexibilita - můžete si práci přizpůsobit podle svého života, ne naopak. Hodí se to báječně třeba když studujete, jste na rodičovské nebo si prostě chcete jen přivydělat ke stálému zaměstnání.

Papírování? Minimum! Stačí podepsat dohodu a můžete začít. A co teprve ta paráda s výdělkem do deseti tisíc měsíčně - nemusíte platit zdravotní ani sociální pojištění, takže vám v kapse zůstane víc peněz.

Jasně, není všechno růžové. Za rok můžete odpracovat maximálně 300 hodin u jednoho zaměstnavatele, což vám může zkřížit plány, když se vám práce zalíbí. U dohody o pracovní činnosti zase nesmíte překročit 20 hodin týdně - to už je trochu omezující, co říkáte?

Nepříjemné může být, že nemáte garantovanou výplatu jako u běžné práce. Jeden měsíc vyděláte super, druhý skoro nic. A na dovolenou, stravenky nebo příplatky za víkendy rovnou zapomeňte. Navíc vám šéf může říct končíme prakticky ze dne na den.

Přemýšlíte o hypotéce? S dohodou to můžete mít těžší - banky prostě milují klasické pracovní smlouvy. A důchod? Ten se vám taky počítá jinak, když neplatíte pojištění.

Pro firmy to taky není vždycky med. Musí hlídat odpracované hodiny jak ostříž, jinak riskují pokutu. A když mají víc dohodářů, může být složité udržet všechno v chodu.

Největší háček je možná v tom, že jako dohodář nemáte k firmě takový vztah. Chybí vám pocit, že někam patříte, že jste součástí týmu. Je to prostě takový pracovní vztah na volné noze - se všemi výhodami i nevýhodami, které k tomu patří.

Daňové povinnosti u dohod

Daně u dohod? Není to žádná věda, když víte, jak na to. U dohody o provedení práce je klíčová hranice 10 tisíc korun měsíčně. Do téhle částky (včetně) stačí zaplatit jen 15% srážkovou daň, pokud máte podepsané daňové prohlášení. Přesáhnete-li desetitisícovou hranici, platíte daně stejně jako při běžném zaměstnání.

Dohoda o pracovní činnosti funguje trochu jinak. Tady je důležitá částka 3 499 korun - jakmile vyděláte víc, musíte odvádět sociální a zdravotní pojištění. To pak samozřejmě ovlivní i výši daně, protože se počítá ze superhrubé mzdy.

Zlaté pravidlo pro všechny brigádníky: dobře si rozmyslete, kde podepíšete daňové prohlášení. Můžete ho mít jen u jednoho zaměstnavatele, tak ať z toho vytěžíte maximum. Máte víc brigád najednou? Spočítejte si, kde se vám prohlášení vyplatí nejvíc.

Pozor na souběh více dohod! I když v každé práci vyděláváte málo, součet všech příjmů může znamenat, že budete muset podat daňové přiznání. To platí hlavně když překročíte roční limit nebo pracujete pro více zaměstnavatelů.

Pro studenty je situace příznivější - můžou si odečíst studentskou slevu 4 020 korun ročně. K tomu ještě základní sleva na poplatníka 30 840 korun? To už stojí za to! Stačí doložit potvrzení o studiu a podepsat daňové prohlášení.

Cizinci to mají o něco složitější. Musí řešit daně u nás i doma a zorientovat se v mezinárodních smlouvách. Ale s pomocí zkušeného účetního nebo daňového poradce se dá všechno zvládnout.

Omezení výdělku u studentů a důchodců

Znáte to - pracujete na dohodu a najednou zjistíte, že jste překročili důležitý limit. A co teď?

Nejdůležitější je hlídat si hranici 10 000 Kč měsíčně. Pro studenty to znamená zachování statusu nezaopatřeného dítěte - rodiče pak nepřijdou o přídavky nebo daňové výhody. Však to znáte - každá koruna v rodinném rozpočtu se počítá.

U důchodců je to trochu zapeklitější. Pokud berete důchod a chcete si přivydělat, máte dvě možnosti. Buď si vydělat do deseti tisíc na DPP bez odvodů, nebo na DPČ do 3 999 Kč měsíčně. Překročíte limit? Připravte se na odvody pojistného.

Pro studenty je práce na dohodu vlastně docela fajn. Do deseti tisíc nemusíte řešit žádné odvody - super, ne? Ale pozor na jeden háček: Roční příjem nad 195 000 Kč vám může zkomplikovat život. Vaši rodiče by přišli o daňové zvýhodnění, a to by byla škoda.

Předčasní důchodci, zpozorněte! Váš přivýdělek může ovlivnit výplatu důchodu. Není to jen o těch měsíčních limitech - celý systém je trochu složitější. Radši si to dvakrát rozmyslete, než překročíte povolenou hranici.

Máte více brigád najednou? Tak to si dejte extra pozor. Příjmy se totiž sčítají, i když pracujete na různých místech. Sledujte pečlivě součet všech výdělků, ať vás pak nepřekvapí, že musíte platit pojistné.

Chytrým řešením může být rozložení práce do více měsíců. Místo jednorázové náročné akce si práci rozplánujte. Vyděláte stejně, ale vyhnete se překročení limitů. A to se vyplatí, ne?