Aktivně vs. pasivně

Mám dobré vzdělání, nadprůměrné IQ, mnoho zájmů, hodně čtu... Tak proč se neumím vyjadřovat?

Překvapivě právě inteligence, vzdělání nebo počet přečtených knih mají velmi zanedbatelný vliv na to, jak dokážeme mluvit. Je známo, že čtením, poslechem nebo třeba studiem si rozšiřujeme hlavně svou pasivní slovní zásobu, která je pro samotné mluvení naprosto nepotřebná.

Co je to pasivní slovní zásoba?

Pasivní slovní zásoba je databáze slov a slovních spojení, která jsou pevně a spolehlivě uložená v naší paměti. Jsou to, zjednodušeně řečeno, všechny výrazy, které známe. A známe jich opravdu hodně, obvykle 30 000 až 50 000. Velikost pasivní slovní je dána hlavně věkem, vzděláním nebo objemem (kvalitou) četby.

Najít v této databázi jediné slovo (vzpomenout si ně něj) nám může trvat sekundu, ale často i mnohem déle. Může se zdát, že najít jedno slovo mezi desítkami tisíc za pouhou sekundu je přeci blesková rychlost. Ano, to jistě je, ale ne, pokud chceme mluvit.

Zkuste si nahlas přečíst následující větu a mezi jednotlivá slova vložte sekundovou mezeru (můžete ji doplnit známým zlozvykovým "éééé"). "Líbíte - se - mi. - Mohl - bych - Vás - pozvat - na - kávu?" Je zřejmé, že pasivní slovní zásoba je pro plynulou řeč naprosto nepoužitelná.

Jak je to s aktivní slovní zásobou?

Aktivní slovní zásoba je výrazně menší, ale slova z ní jsou nám kdykoli a okamžitě k dispozici. Slova, která máte ve své aktivní slovní zásobě, poznáte tak, že si je vybavujete s lehkostí a bez nejmenšího zaváhání, když se snažíte vyjádřit své myšlenky. Většina lidí si svého slovně chudého projevu všimne teprve tehdy, když svou řeč slyší nahranou nebo když jsou nuceni mluvit ve stresových situacích (pohovory, veřejné projevy...). Zajímavé je také zjištění, že podvědomě se pouštíme jen do takovým myšlenek, o kterých víme, že je zvládneme vyjádřit slovy. Nerozvinutá aktivní zásoba tedy nakonec vede k chudším myšlenkovým pochodům uvnitř nás.
Nové slovo se z pasivní do aktivní slovní zásoby dostane jedině tak, že ho začneme používat v řeči. Slova, která známe, ale v řeči je nepoužíváme, zůstávají v naší pasivní zásobě. Pochopitelně je to trochu začarovaný kruh. Tím, že určité slovo nepoužíváme, nemá se ani jak do této rychlé slovní zásoby dostat. Z tohoto důvodu se náš mluvený projev od určitého věku příliš nezlepšuje. Přestože jsme přečetli mnoho nových knihy nebo dosáhli vyššího vzdělání, mluvíme stále stejně špatně. U většiny lidí obsahuje 4 000 až 8 000 výrazů. (Odhaduje se, že spisovatel Karel Čapek dokázal aktivně používat až 25 tis. výrazů).
Na rozdíl od pasivní slovní zásoby není velikost té aktivní závislá na inteligenci ani vzdělání. Je proto zcela normální, že prodavač, taxikář nebo obchodník dokáží být mnohem výmluvnější a ve společnosti obratnější i oblíbenější než účetní, programátor nebo fyzik z Akademie věd. Důvod je prostý. Aktivní slovní zásobu si upevňujeme a rozšiřujeme pouze jejím častým aktivním používáním. A kdo ji v průběhu běžného dne používá víc, prodavač nebo fyzik?

Jak tedy zdokonalit svou aktivní slovní zásobu?

Dalo by se jednoduše odpovědět mluvením, mluvením a mluvením s lidmi. A skutečně to takto „jednoduché” je. Bohužel pro některé lidi v praxi téměř nerealizovatelné. Už jen samotný fakt, že svou aktivní slovní zásobu někdo potřebuje zdokonalit, ukazuje, že k mluvení nemá dostatek příležitostí nebo jich ze strachu nevyužívá.

Naštěstí existuje jiný způsob, jak rozšířit svou aktivní slovní zásobu a zdokonalit svou řeč. Není to snadná cesta. Vyžaduje aspoň trochu vnitřní motivace (nějaký osobní důvod, proč chcete lépe mluvit). Doma se při ní občas dost zapotíte a když to vezmete za správný konec, tak i pobavíte. Ale hlavně přináší výsledky a to celkem rychle.

Těší nás, že za 15 let úspěšných prodejů naše metoda pomohla tolika lidem.