Aktivně vs. pasivně

Jsem mnohem inteligentnější než ten hlupák, mám vyšší vzdělání, hodně čtu. Proč nemluvím tak dobře jako on?

Překvapivě právě inteligence, vzdělání nebo počet přečtených knih mají velmi zanedbatelný vliv na to, jak dokážeme mluvit. Čtením, učením se nebo poslechem si rozšiřujeme hlavně svou pasivní slovní zásobu, která je pro samotné mluvení naprosto nepoužitelná.

Co je to pasivní slovní zásoba?

Pasivní slovní zásoba je databáze slov a slovních spojení, která jsou pevně a spolehlivě uložená v naší paměti. Jsou to, zjednodušeně řečeno, všechny výrazy, které známe. A známe jich opravdu hodně, obvykle 30 000 až 50 000. Velikost pasivní slovní je dána hlavně věkem, vzděláním nebo objemem (kvalitou) četby.

Najít v pasivní slovní zásobě jediné slovo (vzpomenout si na něj) nám může trvat sekundu, ale často i mnohem déle. Možná si říkáte, že najít jedno slovo mezi desítkami tisíc za pouhou sekundu je přeci blesková rychlost. Ano, to jistě je, ale ne, pokud chcete mluvit.

Zkuste si nahlas přečíst následující větu a mezi jednotlivá slova vložte sekundovou pauzu (můžete ji doplnit známým zlozvykovým "éééé"). "Líbíte - se - mi. - Mohl - bych - Vás - pozvat - na - kávu?" Je zřejmé, že pasivní slovní zásoba je pro plynulou řeč naprosto nepoužitelná.

Jak je to s aktivní slovní zásobou?

Aktivní slovní zásoba je mnohem menší než pasivní, ale je také mnohem rychlejší. Slova z ní jsou nám okamžitě k dispozici. Pokud si na určité slovo neumíme ihned vzpomenout, je to jasná známka toho, že slovo nemáme v aktivní slovní zásobě.
Jenže je to trochu začarovaný kruh. Slova, na která si neumíme v řeči rychle vzpomenout, jednoduše přestáváme používat. A jelikož je přestáváme používat, nemají se ani jak do slovní zásoby dostat. To je důvod, proč se náš mluvený projev od určitého věku příliš nezlepšuje. Přestože přečteme mnoho nových knih nebo zvýšíme své vzdělání, mluvíme stále stejně špatně.
U většiny lidí obsahuje aktivní slovní zásoba 4 000 až 8 000 výrazů. (Pro zajímavost, spisovatel Karel Čapek podle odhadů dokázal aktivně používat až 25 000 výrazů.)
Na rozdíl od pasivní slovní zásoby není velikost aktivní zásoby závislá na inteligenci ani vzdělání. Není proto žádným překvapením, že obchodník, taxikář nebo trhovec dokáží být mnohem výmluvnější a ve společnosti oblíbenější než účetní, programátor nebo fyzik z Akademie věd. Důvod je prostý. Aktivní slovní zásobu si upevňujeme a rozšiřujeme pouze jejím častým aktivním používáním. A kdo ji během dne používá víc? Květinářka, která je denně v intenzivním kontaktu s lidmi, nebo výzkumník zavřený v laboratoři?

Jak tedy zdokonalit aktivní slovní zásobu?

Dalo by se jednoduše odpovědět mluvením, mluvením a mluvením s lidmi. A skutečně to takto jednoduché je. Bohužel pro většinu lidí téměř nerealizovatelné. Už jen samotný fakt, že svou aktivní slovní zásobu někdo potřebuje zdokonalit, znamená, že k mluvení nemá dostatek příležitostí nebo jich ze strachu nevyužívá.

Naštěstí existuje jiný způsob, jak si rozšířit aktivní slovní zásobu a zdokonalit svou řeč. Není to snadná cesta. Vyžaduje aspoň trochu vnitřní motivace (nějaký osobní důvod, proč chcete lépe mluvit). Doma se při ní celkem zapotíte, a když to vezmete za správný konec, tak i pobavíte. Ale hlavně přináší výsledky, a to velmi rychle.

Těší nás, že za 14 let naše metoda pomohla tolika lidem.